Žena, s níž bych šla na rande

Se zvědavostí jsem si přečetla článek o dívce, která randí za prachy. Musím přiznat, že obdivuji její odvahu a nápaditost, s níž bojuje se svým osudem. Nevím, jestli bych to samé zvládla já.  Spíš ne. Já, vždy hodně orientovaná na výkon, jdoucí hlava nehlava za svým cílem, nesnášející jakoukoliv prohru a téměř neznající způsob, jak s jakýmkoliv (byť banálním neúspěchem) bojovat. V tuhle chvíli bych jí mohla závidět. Ne situaci, v níž se ocitla, ale odvahu a vervu, s níž se pustila do tohoto boje.  Určitě bych si s ní rozuměla a měla si s ní co říci. Byla by první ženou, kterou bych fakt ráda pozvala na rande.

Nuda v Brně? Tentokrát digitál v Brně

Jak růst s digitálním marketingem

Vždyť za to nemůžu

Mám několik obsesí. Projevují se vnitřním neklidem, touhou permanentně vykazovat jakoukoliv činnost, přesvědčením, že jsem nudná, hloupá, a že se v mém životě nic neděje.  Tohle přesvědčení se snažím potlačit následovně:

jednou týdně přednáším na univerzitě,

poměrně často přednáším pro odbornou veřejnost na různá marketingová témata,

dělám oponentury studentům,

s kamarády neustále řeším různé byznysové otázky,

 sleduji trh s nemovitostmi,

chodím do kina, hospody a na nákupy.

Hlavně ty nákupy. Většinu věcí vlastním několikrát. Brýle by stačily jedny, no jenže ty by se nemusely hodit ke každému typu oblečení, tak mám pro jistotu rovnou osmery. Hodinky – jasně, přece nebudu mít jen jedny – co když budou pouze “společenské” a nebudou vystihovat moji sportovní náladu. Tak ke společenským přidáme dvoje sportovnější. Koktejlky? No aspoň patery – co na tom, že jsem některé z nich neměla na sobě – pěkně mi svítí na ramínku v šatně a dobře posloužily kamarádce, která si je půjčila na svatbu.

Do oblíbeného butiku Táni Kovaříkové chodím jednou týdně a vždy u dveří hlásím, že jdu jen na kafe. No jenže ty její hadříky jsou úžasné a děsně mi sluší.

Svetr pro přítele? No tenhle pruhovanej by mu slušel – ale k tomu by byl fajn i zelenej, oražovej, červenej a ještě tenhle na zip.

Psycholožka to nazývá obsesí a radí, abych vždy někomu odevzdala peněženku, když na mne tahle mánie přijde (za šest stovek dobrá rada). No a včera jsem si přečetla, že za to vlastně ani pořádně nemůžu. A to mne uklidnilo. Při včerejší snídani, kdy jsme diskutovali, co dělat se značkou Harley Davidson, mne na chvíli zachvátil pocit, že by se ke mně ta motorka hodila. Proč ne. Vždyť zatím mám pouze skutr. A navíc..nemůžu za to. Prostě se těším na jaro…

Právní aktuality

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila v pátek 5. února 2010 návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Tento návrh zákona tak bude postoupen Senátu parlamentu České republiky, přičemž podle již dnes uveřejněných vyjádření některých politiků lze při jednání v Senátu očekávat podání pozměňovacích návrhů.

Tento návrh zákona (ve zkratce):

• zavádí definice některých pojmů, zejména:
  • audiovizuální mediální služba na vyžádání, kterou se rozumí služba informační společnosti, za kterou má redakční odpovědnost poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání a jejímž hlavním cílem je poskytování pořadů veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, a která umožňuje sledování pořadů v okamžiku zvoleném uživatelem a na jeho individuální žádost na základě katalogu pořadů sestaveného poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání;
•  audiovizuální obchodní sdělení, kterým se rozumí obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která je určena k přímé nebo nepřímé propagaci zboží nebo služeb osoby vykonávající hospodářskou činnost, popřípadě jejího obrazu na veřejnosti, a která doprovází pořad nebo je do pořadu zahrnuta za úplatu nebo obdobnou protihodnotu nebo za účelem vlastní propagace; audiovizuální obchodní sdělení může mít zejména podobu reklamy, sponzorování nebo umístění produktu; 
• stanoví evidenční povinnost subjektů poskytujících audiovizuální mediální službu na vyžádání; evidenci vede Rada pro rozhlasové a televizní vysílání; 
• stanoví povinnosti subjektů poskytujících audiovizuální mediální službu na vyžádání a pravidla pro poskytování této služby (podpora evropské tvorby, náležitosti služby, pravidla pro uveřejnění sponzorovaných pořadů apod.); 
• dovoluje tzv. product placement, neboli umístění konkrétních výrobků/služeb za úplatu do děje filmu či televizního seriálu (s výjimkou pořadů pro děti), přičemž divák musí být na tuto formu reklamy upozorněn formou titulků s tím, že budou existovat i některá další omezení; 
• stanoví opatření k nápravě a sankce; 
• rozšiřuje dozorovou pravomoc Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro oblast videí na internetu, která tak bude sledovat a regulovat mimo rozhlasové a televizní vysílání i videa na internetu s tím, že však bude brát v potaz (přihlížet) i rozhodnutí samoregulačního orgánu zřízeného provozovateli vysílání, provozovateli převzatého vysílání nebo poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

M-days Mnichov 28.-29. 1. 2010

14. ledna mi přilítl email od společnosti Mobile Monday, jestli nechci vystoupit jako řečník na konferenci M-Days v Mnichově. Téma „zkušenosti s mobilní reklamou v alpském a východoevropském regionu“ znělo zajímavě, zkušeností s tím mám dost, tak proč se nezúčastnit. Pravdou bylo, že na přípravu nebylo moc času, prezentace měla být odeslána 21.1. Obsah prezentace jsem měla velmi rychle vymyšlen – pár faktů o tom, jak vypadá mobilní trh v ČR, jaká je role mobilního marketingu, co o něm všechno víme, jak ho použít, aby byl úspěšný, pár případovek a bariéry dalšího rozvoje. Na tohle stačilo 30 minut. Nemám ráda klasiku, tak jsem měla velmi rychle jasno i o formě prezentace. Nechám připravit video, které bude dostatečně vypovídající, zábavné a hlavně bude mít schopnost zaujmout obecenstvo i na sklonku dne (náš panel byl poslední z prvního dne konference, začínal v 16 hodin).

To, že jsme byli pozváni jsem považovala za čest, jako jediní z Čech jsme měli možnost odprezentovat to, co děláme na mezinárodní úrovni. Navíc jsem viděla příležitost jak sehnat potenciální inzerenty, dovědět se zahraniční novinky  a setkat se s novými lidmi. Moje nadšení však nerezonovalo stejným způsobem.  No co, tak si na ty dva dny vezmu dovolenou.

Rozhodně jsem neprohloupila. Konference byla zajímavá, počínaje místem, kde se odehrávala – BMW Welt Mnichov, přes prezentovaná témata a hlavně kvalitní řečníky, kteří hovořili o mobilním obsahu, mobilní reklamě, nových trendech a vizích do budoucna.

Moje prezentace se líbila a panel, kdy jsme se bavili o bariérách mobilního marketingu ve východní Evropě byl živý a dokonce přetáhl čas, který mu měl být věnován. Na konci jsem odcházela s několika novými vizitkami, několika žádostmi o nasdílení prezentace a dotazy na to, zda budu ochotna poskytnout nejaké rozhovory či zda bych se mohla zúčastnit online diskusí na dané téma.

Večer jsme se vydali na party, kde alkohol tekl proudem a navíc drinky sponzoroval člověk, s kterým jsem bezvadně podiskutovala během dne. Únava z předchozích dní se projevila při třetí skleničce vína.

Druhý den jsme vyslechli několik dalších zajímavých prezentací, v autosalonu prohlédli vystavené modely BMW a vydali se zpět směr Praha.

Akademie mobilního marketingu – další bude v březnu

Minulý týden byl ve znamení mobilního marketingu. Dost mne bavil a konečně jsem od začátku roku začala mít pocit, že se něco děje. Ve středu jsem v rámci Akademie Podnikatel.cz školila mobilní marketing společně s kolegy, kteří měli k danému tématu co říci. Představa, že sama školím 7 hodin toto téma se mi úplně nepozdávala, měla jsem pocit, že pro jednoho člověka je to poměrně dost času, navíc jsem se obávala, abych účastníky nenudila a stejně tak jsem nechtěla působit příliš propagandisticky, abych hovořila pouze o médiích, nabízených naší společností. Mojí snahou bylo a je propagovat tuhle formu marketingu a komunikace napříč trhem bez ohledu na konkrétního telco operátora a účastníkům školení nabídnout komplexní pohled na problematiku mobilního marketingu.  I z toho důvodu jsem si vzala na pomoc kolegy z branže. Petr Fridrich z agentury MediaResearch odprezentoval pohled na mobilní marketing z pohledu výzkumu trhu a zákaznických očekávání, Jana Blažková z Ogilvy Interactive náhled na kreativu, Milan Janecký z Wundermanu práci s daty a jejich vytěžování. Dopolední a poměrně našláplý blok zakončil Petr Kůta z advokátní kanceláře KMVS, který účastníkům přiblížil problematiku ochrany osobních údajů, legislativní rámec a omezení, s nimiž se jako inzerenti mohou setkat.Trochu jsem se obávala, zda právničina zakončující informačně hutné dopoledne nebude před obědem trochu uspávací. Opak byl pravdou. Petrova prezentace byla zajímavá, vtipná a inspirativní. Petra jsem okamžitě zařadila do kategorie „odvážných právníků“, takových, kteří vás nabádají k tomu, abyste zkoušeli nové věci, podporuje vás v nich a zároveň definuje možná rizika. V jejich řízení je optimista – měli jsme možnost se dozvědět, že pokuty, jimiž většina právních oddělení hrozí jsou na horní hranici a většinou se v reálu pohybují na úrovni nejnižší.

Během oběda v restauraci Argument jsme se všichni dobře bavili a i si pochutnali. Po obědě účastníky čekalo pár případových studií, které prezentovala moje kolegyně Tereza Hubičková a poté interaktivní cvičení, kdy si účastníci „zahráli“ na agenturu a ve skupinách zkoušeli vymyslet komunikační strategie využívající mobilní marketing. Na konci všechny čekal malý testík týkající se prezentovaných oblastí. Největší pozor zřejmě dával Honza Rous z agentury McCann Erickson, který v testu udělal pouze jednu chybu a získal tak voucher na 1 000 Kč od společnosti M-Bank, která Akademii Podnikatel.cz sponzorovala. Na konci všichni vyplnili hodnotící dotazníky (díky všem za pozitivní zpětnou vazbu), dostali malé dárečky a po 16.hodině opouštěli školící prostory. Já skočila do auta a s přítelem vyrazila směr Mnichov, kde jsem vystupovala na konferenci M-Days věnované mobilům (jak jinak). Ale o tom až v dalším příspěvku.

Kniha tváří

Značnou část dnešního dne (14. 1. 2010) jsem strávila na konferenci věnované budoucnosti Facebooku, novinkám, které Facebook českému trhu nabídne, trendům v sociálních sítích a několika případovým studiím. Více než samotný obsah konference, která svým pojetím hodně připomínala konferenci k launchi značky Isobar, mne potěšilo setkání se známými a kamarády z oboru.

Případové studie Tomáše Jindříška byly  kvalitní jak obsahem tak i způsobem, jakým byly prezentovány (i když u Tomáše mne to nepřekvapuje a tento příspěvek rozhodně není prvním, kdy na něj pěji ódu).

Případovka piva Gambrinus s napojením na fotbal byla také moc pěkná. Trochu mne rozesmutnil fakt, že Alexandr Kliment, který tento zajímavý case prezentoval, nereagoval se stejnou dávkou šarmu na moji otázku o výši původní investice do této kampaně. Nečekala jsem žádná konkrétní čísla, spíše mne zajímala indexace či jakákoliv jiná indicie o tom, že se daná investice vrátila několikanásobně. Myslím, že by to dané případovce neuškodilo, naopak bych tam viděla i silnější prodejní argument pro nalákání potenciálních inzerentů.

Nejzajímavější částí pro mne byl panel moderovaný Ondřejem Austem – hodnotím to především z pohledu, že byť se konal těsně před obědem, tak dokázal zahnat mé myšlenky na hlad a přitáhnout moji pozornost.

Ztotožnila jsem se s názorem Blakea Chandleeho (VP a commercial director EMEA, Facebook) na dnešní brand manažery: “Pokud si brand manažeři myslí, že jsou to oni, kdo kontrolují svůj brand, tak je nejvyšší čas, aby byli vyměněni. V dnešní době jsou to spotřebitelé, kdo mají moc značku kontrolovat”.

Jistou návaznost na tento názor jsem zavnímala i u Tomáše Búřila a to v odpovědi na Ondřejův dotaz, zda se neobává,  že s rozvojem sociálních sítí dojde k tomu, že reálný obsah bude v budoucnu nahrazen marketingovým obsahem vytvářeným za účelem propagace značek:  “toho se opravdu nebojím, protože lidé nechtějí číst o úspěších.”…Laicky řečeno…stará známá česká závist.

Z konference si odnáším pár nápadů pro propagaci značek, pro které pracuji.  A taky zvědavost, kdy se některá  značka odváží použít v komunikaci se svými zákazníky i případy, které jí v minulosti nefungovaly.

Myslím, že by to mohl být dobrý marketingový tah.

Tematická absence

…“Tak jsem se tesil na tvuj novej clanek a nic…Snad jsme v patek nepropili tvoje spisovatelsky strevo…..8-)”…..takhle zněla esemeska od kamaráda, která mi dnes přišla.

Já jen doufám, že jsem to spisovatelské střevo opravdu nepropila, i když…oněch 6 svařáků v kombinaci s tatarákem udělalo své a upoutalo mne na lůžko na téměř celou sobotu. Alespoň mi to umožnilo dočíst zajímavou knihu Stiega Larssona – Dívka, která si hrála s ohněm (pokračování knihy Muži, kteří nenávidí ženy) a dohnat celotýdenní spánkový deficit.

Pravdou je, že jsem opravdu poměrně dlouhou dobu nic nenapsala. Určitě ne proto, že bych zapomínala či neměla čas. Ale proto, že poslední dobou pociťuji značnou absenci inspirativních témat.

Každopádně doufám, že se mi tento stav podaří rychle zažehnat a budu mít znovu o čem psát.

Silné ženy vs. moderní muži… aneb rok 2009

Rok 2009 nebyl nic moc. Spíš nic, než moc. I přesto jsem však učinila několik gendrových poznatků, které považuji za natolik důležité, vtipné či blbé, že se o ně velmi ráda podělím.

Jedná se o snůšku výroků, myšlenkových pochodů a blábolů, s nimiž jsem se v roce 2009 setkala, a které mi ani dnes (poté co jsem schopna se na události minulého roku podívat  s alespoň částečným odstupem) nedovolí, abych je zde nepublikovala. Jen upozorňuji, že se nejedná pouze o mé názory, ne se všemi souhlasím a ztotožnuji se:

Jsem silná žena, protože

• piji ráno bílé víno
• umím číst a psát
• pracuji a vydělávám peníze
• uklízečku platím ze svého příjmu
• ovládám několik jazyků
• každé ráno si zpestřím několikanásobnou dávkou ádéček (rozuměj antidepresiv)

Moderní muž je (kromě své dokonalosti) přesvědčen o následujícím:

• s jinou rasou spíme jen proto, abychom si dokázali své kolonizační tendence
• homosexualita je nemoc
• deprese stejně jako G bod neexistují
• pokud sex, tak zásadně doma, večer a v ložnici
• vášeň a misionář je to samé

• dodala bych k tomu, že si někdy ke konci 20.století přečetl, že se klitoris nachází na zádech a od té doby ho tam hledá

Asi jsem potřebovala zavzpomínat na školní léta a zopáknout si biologii. Zřejmě proto jsem  sklouzla k tomu, že jsem si pohrála s podřadným druhem rodu dinosaurů. Naštěstí jsem včas zjistila, že se nejednalo o dinosaura, ale prvoka, a díky tomu si i zachránila život (tady bych měla poděkovat nejen blízkým kamarádům, ale i všem ostatním, kteří viděli to, co já ne a pomohli mi znovu prohlédnout). 

Podtrženo a shrnuto – rok 2009 byl rokem krásných ztrát. Díky za něj.