Zakládáme sbírku …aneb večer s Tomášem Jindříškem

Tomáše mám hrozně ráda. Vždy, když se s ním potkám, tak přemýšlím, jak je možné, že jsme se nepotkali dřív, když toho máme tolik společného. Kromě toho, že občas vypadáme jako brácha se ségrou (já o něco starší), tak máme podobný smysl pro humor a hlavně velmi podobné spektrum zájmů.

Pro každé naše setkání je charakteristické to, že poměrně dost času strávíme diskusí týkající se charitativní oblasti, oblasti CSR (můj momentální úlet) a různých celospolečenských témat.

Většinou házíme nápady a přemýšlíme, jak ze svých pozic a hlav vytěžit maximum a někomu pomoci. Včera jsme to vyřešili rychle, a vzhledem k tomu, že lahev ještě nebyla vypita, tak jsme se, jako obligátně, bavili o práci v korporaci, nových projektech, o invenci a vzdělaností mladých lidí, a o lidské omezenosti některých současných manažerů.

V jednu chvíli se Tomášek zasnil a říká: „Hele Jani víš co, založíme nadaci“. Jsem akční, tak jsem téměř okamžitě začala psát stanovy. Pak mi došlo, že neznám předmět činnosti. „Hele Tome, a co to jako bude dělat“? Tomáš: „No nebude to nadace, bude to sbírka. Dávám jim tak maximálně 5 let“. Já na to: „Jo a komu?“.

„No přece těm dnešním manažerům, těm sebezahleděným a sebestředným, těm bez invence, těm co akorát počítaj prachy. Víš Jani, já vždy koukám, jak ty dnešní mladý lidi jsou skvělí. Jak studujou v zahraničí, jak jsou vzdělaný, jak maj nápady a jak jsou hladoví je realizovat. Hele, oni už jsou lepší než my.Ty současný manažeři a markeťáci je akorát využívaj. No dávám tomu fakt těch 5let a pak konec. Konec korýtek. Takže pro tyhle současný manažery navrhuju založit sbírku, aby to pak nějak doklepali do důchodu!.“

PS: Tome výborný, dneska cinknu do banky a nechám na to otevřít účet.

PPS: Tome sakra, ani lahev, ani ty portský nezafungovaly tak, aby mne dokázaly uspat…